Learn Dutch With Thomas Berge with these 23 Song Recommendations (Full Translations Included!)

“Mijn Woord” is a heartfelt Dutch ballad where the singer faces the bittersweet moment of letting a loved one step into a new chapter of life. He feels the clock ticking, treasures every remaining second, and offers his blessing and solemn promise (“mijn woord”) before the farewell. Even while pain and denial linger, he shows selfless love: if this journey brings them peace, he will not hold them back.

At its core, the song balances sorrow with hope. The narrator imagines a future when they will be reunited, and this vision fuels his strength to say goodbye today. Listeners are drawn into themes of parting, trust, and unwavering support. It is a powerful reminder that true love sometimes means letting go, yet believing the bond will remain unbroken until they meet again.

Ever told yourself “I’ll start tomorrow”? That’s exactly the playful confession at the heart of Morgen. Thomas Berge sings a hilarious to-do list: quit smoking, wake up early, get fit, write timeless songs, even get married. Every bold promise sounds like a superhero plan... until the chorus cheekily answers, “Ask me tomorrow, or the day after, or the day after that.”

Behind the catchy refrain lies a relatable truth: we often postpone the big changes that could transform our lives. The track turns procrastination into a sing-along anthem, reminding us that dreams stay dreams if tomorrow keeps moving further away. It is upbeat, witty, and just a tad self-mocking; a perfect nudge to decide whether today will finally be the day.

Thomas Berge daina „Morgen“ (olandiškai „Rytoj“) žaismingai sukasi apie pažadus, kuriuos vis nukeliame. Pasakotojas išvardija dieną, kai bus blaivus, anksti atsikels, pradės sveikiau gyventi ir neberūkys: „De dag dat ik sober was“ [Diena, kai buvau blaivus] ir „De dag dat ik niet meer rook“ [Diena, kai neberūkysiu]. Tačiau kai jo paklausia, kada visa tai įvyks, atsakymas nuolat slysta į ateitį: „Vraag het morgen of de dag erna“ [Paklausk rytoj arba poryt]. Juokingiausia, kad jis net šiandienos datą ištrina, kad nereikėtų įsipareigoti.

Antroje dalyje pažadai tampa dar didesni: kada nors susituokti, ką nors gražaus sukurti, atsikratyti skolų, parašyti klasikos kūrinių ir pradėti naują pradžią. Bet „rytoj“ vis tolsta: rytoj, kitą dieną, dar kitą dieną, gal net po metų. Pabaigos mintis apie tai, kad gal po dvidešimt penkių valandų jis jau bus pasiruošęs, puikiai parodo šio žmogaus logiką: sprendimas visai šalia, tik niekada ne šiandien. Daina skamba kaip linksmas prisipažinimas apie atidėliojimą, o olandiškas „morgen“ čia tampa patogiu žodžiu kiekvienam pažadui, kurio dar nesinori tesėti.

«Morgen» нідерландською означає «завтра», і в пісні це слово стає універсальною відповіддю на все. Герой обіцяє собі колись бути тверезим, рано вставати, жити здоровіше й кинути палити: «De dag dat ik sober was» [День, коли я був тверезим]. Але коли його питають, коли саме настане цей день, він зізнається: «De datum heb ik vandaag uitgewist» [Я стер дату сьогодні]. Тож відповідь проста: «Vraag het morgen of de dag erna» [Запитай завтра або післязавтра]. Кумедно й трохи підозріло, бо «завтра» постійно відсувається ще на один день.

Далі список стає більшим: шлюб, щось добре збудоване, життя без боргів, написання класики й новий початок. Усі ці плани звучать серйозно, але герой так і не призначає їм дату. Фінал доводить відкладання до абсурду: можливо, «morgen» [завтра], а може, через рік або навіть «over vijfentwintig uur» [через двадцять п’ять годин]. Пісня грається з нашою звичкою казати «почну завтра»: мрії в героя великі, а конкретний день для них щоразу зникає.

„Morgen” znači „Sutra”, a Thomas Berge u pjesmi šaljivo niže sve dane koji nikako da stignu. To je dan kada će biti trijezan, rano ustati, živjeti zdravije i prestati pušiti. Na pitanje kada će taj dan doći, odgovara: „Vraag het morgen of de dag erna” [Pitaj sutra ili dan poslije]. Datum je već danas izbrisao, pa se svaka odluka elegantno seli u budućnost. Pomalo je smiješno, pomalo bolno poznato: sutra je uvijek savršeno vrijeme za novi početak.

Kasnije obećanja postaju još veća. Jednog će se dana možda vjenčati, izgraditi nešto lijepo, riješiti dugova, pisati klasike i započeti potpuno novi život. No pjesma se stalno vraća na isto „sutra”, zatim na dan poslije, pa na još jedan dan poslije toga. Završetak dodatno pretjeruje s odgađanjem: možda sutra, možda za godinu dana, a možda će sve biti gotovo za dvadeset i pet sati. Upravo je ta igra s vremenom glavna šala pjesme, dok jednostavne riječi lijepo pokazuju koliko je lako velike planove ostaviti za kasnije.

Thomas Berge, ein Künstler aus den Niederlanden, erzählt in „Morgen“ von jemandem, der ständig auf den perfekten Zeitpunkt wartet. Er will nüchtern sein, früh aufstehen, gesünder leben, nicht mehr rauchen und endlich ausgeschlafen sein. Doch auf die Frage, wann dieser Tag kommt, antwortet er immer wieder: „Vraag het morgen of de dag erna“ [Frag morgen oder am Tag danach]. Das klingt gleichzeitig witzig und ziemlich entlarvend: Der gute Vorsatz wird nicht aufgegeben, sondern einfach weiter verschoben. Besonders schön ist die Zeile „De datum heb ik vandaag uitgewist“ [Das Datum habe ich heute ausgelöscht]. Heute ist also schon wieder der falsche Tag.

Später werden die Pläne noch größer: vielleicht heiraten, etwas Schönes aufbauen, schuldenfrei werden, Klassiker schreiben und „beginnen mit einem neuen Anfang“. Gerade diese großen Träume machen das Aufschieben komisch. Der Erzähler verspricht keine konkrete Veränderung, sondern immer nur ein weiteres Morgen. Am Ende wird die Ausrede fast absurd: vielleicht morgen, vielleicht in einem Jahr oder „over vijfentwintig uur“ [in fünfundzwanzig Stunden]. Das Lied spricht damit sehr direkt über Prokrastination, ohne den erhobenen Zeigefinger. Jeder kennt dieses „Morgen fange ich wirklich an“.

„Morgen“ („Sutra“) Tomasa Bergea, umetnika iz Holandije, duhovito govori o svim onim velikim odlukama koje stalno odlažemo. Pripovedač obećava da će jednog dana biti trezan, ustajati rano, živeti zdravije, prestati da puši i konačno se naspavati. Kada ga pitaju kada će taj dan doći, on priznaje: „De datum heb ik vandaag uitgewist“ [„Danas sam izbrisao datum“]. Umesto konkretnog odgovora, nudi stalno novo odlaganje: „Vraag het morgen of de dag erna“ [„Pitaj sutra ili dan posle toga“]. Pomalo je smešno, ali i vrlo prepoznatljivo: sutra je savršeno mesto za svaku odluku koju danas ne želimo da donesemo.

Kasnije obećanja postaju još veća. Jednog dana će se možda oženiti, izgraditi nešto lepo, otplatiti dugove, napisati klasike i započeti „novi početak“. Ipak, taj novi početak stalno beži za još jedan dan. Završetak namerno preteruje: možda sutra, možda za godinu dana, ili će sve biti gotovo za „vijfentwintig uur“ [„dvadeset pet sati“]. Pesma se tako igra značenjem reči morgen, dok prikazuje čoveka koji svoje planove drži bezbedno u budućnosti, gde još ništa ne mora stvarno da uradi.

Thomas Berge, umelec z Holandska, v piesni Morgen („Zajtra“) spieva o všetkých dňoch, keď sa konečne začne správať zodpovedne. Raz bude triezvy, bude vstávať skoro, žiť zdravšie a prestane fajčiť. Lenže keď sa ho niekto opýta, kedy ten deň príde, odpovie: „Vraag het morgen of de dag erna“ [Opýtaj sa zajtra alebo deň po ňom]. Dátum si dnes radšej vymazal. Slovo morgen znamená „zajtra“ a v piesni funguje ako pohodlná výhovorka, ktorá sa stále posúva ďalej.

Neskôr pribudnú väčšie plány: možno sa raz ožení, vybuduje niečo pekné, splatí dlhy, napíše klasické diela a začne úplne odznova. Znie to veľkolepo, ale jeho odpoveď zostáva rovnaká. „Misschien morgen nog“ [Možno ešte zajtra] je vtipne úprimné, najmä keď na konci pripustí, že možno bude hotový o ďalších dvadsaťpäť hodín. Pieseň tak používa jednoduchý každodenný problém: človek presne vie, čo by mal urobiť, iba dnešok sa mu na to nikdy nehodí.

Το «Morgen» σημαίνει «αύριο» στα ολλανδικά, και ο Thomas Berge το κάνει τη μόνιμη απάντηση σε κάθε σχέδιο που αναβάλλεται. Ο αφηγητής απαριθμεί τις μέρες που θα γίνει πιο υπεύθυνος: «De dag dat ik sober was» [Η μέρα που θα είμαι νηφάλιος], «De dag dat ik vroeg opsta» [Η μέρα που θα ξυπνήσω νωρίς], θα ζήσει πιο υγιεινά, θα κόψει το κάπνισμα και θα κοιμηθεί αρκετά. Όταν τον ρωτούν πότε θα έρθει αυτή η μέρα, λέει πως έσβησε την ημερομηνία από σήμερα και απαντά: «Vraag het morgen of de dag erna» [Ρώτα αύριο ή την επόμενη μέρα]. Η επανάληψη είναι και αστεία και λίγο ύποπτη: το «αύριο» συνεχώς απομακρύνεται.

Στο δεύτερο μέρος, η αναβολή μεγαλώνει μαζί με τα όνειρα: γάμος, κάτι όμορφο χτισμένο από την αρχή, απαλλαγή από τα χρέη, ακόμη και η συγγραφή «klassiekers» [κλασικών έργων]. Μιλά για «een nieuw begin» [ένα νέο ξεκίνημα], όμως ούτε αυτό έχει ημερομηνία. Το τέλος κάνει το αστείο πιο υπερβολικό: ίσως αύριο, ίσως σε έναν χρόνο, ή «over vijfentwintig uur» [σε είκοσι πέντε ώρες]. Το τραγούδι παίζει με μια πολύ γνώριμη συνήθεια: να μεταφέρουμε κάθε δύσκολη αλλαγή στο επόμενο «αύριο», μέχρι το αύριο να γίνει σχεδόν μια βολική δικαιολογία.

Thomas Berge iz Nizozemske v pesmi »Morgen«, kar pomeni »Jutri«, hudomušno našteva vse stvari, ki jih bo naredil ... nekoč. Takrat bo trezen, zgodaj vstal, živel bolj zdravo in nehal kaditi. Ko ga nekdo vpraša, kdaj bo ta dan prišel, odgovori: »Vraag het morgen of de dag erna« [Vprašaj jutri ali pojutrišnjem]. Datum je danes izbrisal, zato se obljuba vedno prestavi še za en dan. Prav v tem je šala pesmi: velike spremembe zvenijo zelo odločno, vendar se njihov začetek nenehno odmika.

V drugem delu so načrti še večji. Govori o dnevu, ko se bo morda poročil, zgradil nekaj lepega, se znebil dolgov, pisal klasike in začel novo življenje. Toda tudi ta dan nima datuma. Zaključek je skoraj komičen: morda bo pripravljen jutri, morda čez eno leto, ali pa čez »vijfentwintig uur« [petindvajset ur]. Pesem tako igrivo govori o odlašanju in o tem, kako lahko beseda »jutri« zveni kot priročen načrt, čeprav v resnici ničesar ne določi.

„Morgen“ означава „Утре“ и песента си играе с едно много човешко обещание: важните промени ще започнат… утре. Героят изброява деня, в който ще бъде трезвен, ще стане рано, ще живее по-здравословно и ще спре да пуши. После плановете стават още по-големи: „De dag, misschien ooit getrouwd“ [Денят, в който може би някой ден ще се оженя], „De dag, iets moois opgebouwd“ [Денят, в който съм изградил нещо красиво] и „De dag dat ik eindelijk schuldenvrij ben“ [Денят, в който най-после нямам дългове]. Има нещо смешно в това колко уверено се отлага всичко, дори писането на класики и започването на „ново начало“.

Когато някой го пита кога ще дойде този специален ден, отговорът е: „Vraag het morgen of de dag erna“ [Питай утре или вдругиден]. След това утрешният ден се отдалечава още: „Of die dag daarna“ [Или по-следващия ден]. Датата е изтрита от днешния календар, така че конкретен срок няма. В края обещанието вече звучи нарочно абсурдно: може би утре, може би след година, а може би след „vijfentwintig uur“ [двадесет и пет часа]. Thomas Berge превръща отлагането в припев, който лесно остава в главата, и ни кара да се усмихнем на онзи познат навик да чакаме идеалния ден, вместо да започнем днес.

Thomas Berge, a holland előadó „Morgen” című dala egy olyan emberről szól, aki mindig holnapra halasztja az új élet kezdetét. Egy napon majd józan lesz, korán kel, egészségesebben él, nem dohányzik, és végre kialussza magát. Amikor azonban megkérdezik tőle, mikor jön el ez a nap, azt feleli: „Vraag het morgen” [Kérdezd meg holnap]. A dátumot már ma kitörölte, így a holnapután és az azt követő napok is kényelmesen távol maradnak. Ez egyszerre vicces és ismerős kifogás: a változás terve megvan, csak a kezdés időpontja tűnik el mindig.

A második részben még nagyobb célok jelennek meg: talán egyszer megházasodik, felépít valami szépet, megszabadul az adósságaitól, klasszikusokat ír, és újrakezdi az életét. A „morgen” hollandul „holnap”, és a dalban szinte varázsszóként működik. A végén a halogatás már abszurd méretűvé válik: lehet, hogy holnap, lehet, hogy huszonöt óra múlva, vagy akár még egy év múlva lesz kész. A refrén ismétlése miatt úgy érezzük, hogy a holnap mindig egy kicsit odébb költözik.

I “Morgen” leger Thomas Berge med alle de ting, man lover sig selv, at man vil gøre en dag: være ædru, stå tidligt op, leve sundere, holde op med at ryge og få sovet ud. Men da nogen spørger, hvornår dagen kommer, svarer fortælleren: “Vraag het morgen of de dag erna” [Spørg i morgen eller dagen efter]. Datoen er allerede slettet fra kalenderen. Det er en sjov og meget genkendelig måde at beskrive overspringshandlinger på: hver ny begyndelse bliver skubbet lidt længere frem.

Senere bliver planerne endnu større: måske skal han giftes, bygge noget smukt op, blive gældfri og skrive klassikere. Han drømmer endda om “een nieuw begin” [en ny begyndelse], men heller ikke den har en fast dato. Gentagelsen af “morgen”, “dagen efter” og “dagen derefter” gør udsættelsen næsten til sangens omkvæd. Til sidst bliver løftet så løst, at han spørger, om det måske sker i morgen, om et år eller om “over vijfentwintig uur” [om femogtyve timer]. Det er både morsomt og lidt afslørende: Han vil gerne ændre sit liv, men i dag passer det åbenbart ikke helt.

Píseň „Morgen“ („Zítra“) od nizozemského zpěváka Thomase Bergeho si dělá legraci z věčného odkládání. Vypravěč slibuje, že jednou bude střízlivý, vstane brzy, začne žít zdravěji, přestane kouřit a konečně se pořádně vyspí. Když se ho někdo zeptá, kdy ten den přijde, odpoví: „De datum heb ik vandaag uitgewist“ [Dnešní datum jsem vymazal]. Zítřek se tak pořád posouvá na další zítřek. Nizozemské morgen znamená „zítra“ a v písni zní skoro jako kouzelné slovo, kterým lze odsunout každý nepříjemný úkol.

Ve druhé části jsou sliby ještě větší: jednou se možná ožení, něco krásného vybuduje, zbaví se dluhů, napíše klasická díla a začne úplně nový začátek. Jenže přesný termín stále neexistuje. Opakované „Vraag het morgen of de dag erna“ [Zeptej se zítra nebo pozítří] je vtipné právě svou jednoduchostí. Na konci se odkládání natahuje až k otázce, jestli to nebude za rok, nebo jestli bude hotový „za pětadvacet hodin“. Píseň tak působí jako přátelské, trochu přehnané přiznání člověka, který má velké plány, ale dnešek se mu do nich nikdy nehodí.

Em “Morgen”, Thomas Berge brinca com a palavra “amanhã” e com aquela promessa que a gente vive adiando. O narrador lista várias mudanças que pretende fazer: ficar sóbrio, acordar cedo, viver de modo mais saudável, parar de fumar e finalmente dormir até descansar. Mas, quando alguém pergunta a data, ele responde: “Vraag het morgen of de dag erna” [Pergunte amanhã ou no dia seguinte]. A graça está justamente aí: o dia da mudança nunca chega ao calendário, porque ele apagou a data de hoje.

Na segunda parte, os planos ficam ainda maiores: talvez se casar, construir algo bonito, quitar as dívidas, escrever clássicos e começar uma vida nova. Só que tudo continua sendo empurrado para depois. A repetição de “morgen” [amanhã] dá à música um ritmo divertido e um pouco absurdo, como se cada promessa escapasse por mais 24 horas. No fim, ele ainda pergunta se estará pronto amanhã, em um ano ou até “over vijfentwintig uur” [daqui a vinte e cinco horas]. É uma música simpática e bem-humorada sobre transformar o futuro no lugar perfeito para fazer tudo aquilo que hoje ficou para depois.

„Morgen” Thomasa Berge’a to piosenka o odkładaniu dorosłego, zdrowszego i bardziej uporządkowanego życia na później. Podmiot wylicza ambitne plany: przestać palić, wcześniej wstawać, żyć zdrowiej, spłacić długi, napisać klasyki, a nawet kiedyś się ożenić i zbudować coś pięknego. Kiedy ktoś pyta, kiedy to wszystko się wydarzy, pada odpowiedź: „Vraag het morgen” [Zapytaj jutro]. Problem w tym, że jutro natychmiast zmienia się w pojutrze, a potem w kolejny dzień. To brzmi jednocześnie zabawnie i trochę boleśnie, bo data wielkiej przemiany została „vandaag uitgewist” [dzisiaj wymazana].

Najciekawsze jest to, że marzenia stają się coraz większe, lecz decyzja wciąż pozostaje ta sama: jeszcze nie dziś. „De dag dat ik een nieuw begin” [Dzień, w którym zacznę od nowa] brzmi jak obietnica, ale końcówka celowo ją rozmywa: może jutro, może za rok, a może nawet „over vijfentwintig uur” [za dwadzieścia pięć godzin]. Piosenka bawi się prostym słowem morgen, czyli „jutro”, aż zaczyna ono oznaczać wygodne miejsce, do którego można przenieść każdą trudną decyzję.

Thomas Berge’nin “Morgen” şarkısı, “yarın” diyerek ertelenen hayat planlarını eğlenceli ve biraz da kendisiyle dalga geçen bir dille anlatıyor. Anlatıcı; ayık olacağı, erken kalkacağı, daha sağlıklı yaşayacağı ve sigarayı bırakacağı günü bekliyor. “De dag dat ik sober was” [Ayık olduğum gün] ve “De dag dat ik niet meer rook” [Artık sigara içmediğim gün] gibi sözler, değişme niyetinin var olduğunu gösteriyor. Ama tarih çoktan silinmiş: “De datum heb ik vandaag uitgewist” [Tarihi bugün sildim]. Biri bu değişimin ne zaman başlayacağını sorunca cevap hep aynı: “Vraag het morgen” [Yarına sor]. Sonra yarın, ertesi günün ertesi gününe dönüşüyor. Bu tekrar, ertelemenin ne kadar kolay, başlangıcın ise ne kadar uzak olduğunu komik bir biçimde hissettiriyor.

İkinci bölümde hedefler daha da büyüyor: belki bir gün evlenmek, güzel bir şey kurmak, borçsuz kalmak, klasik eserler yazmak ve yepyeni bir başlangıç yapmak. Fakat o gün de takvimde yok. Şarkının sonlarına doğru “Misschien morgen nog” [Belki yarın] ve “Of weer elk weer een jaar” [Ya da yine bir yıl sonra] denmesi, bu bahanenin artık iyice uzadığını gösteriyor. Hatta “Of over vijfentwintig uur ben ik wel klaar” [Ya da yirmi beş saat sonra bitirmiş olurum] sözü, yarının bile bir saat daha ertelenebileceğini söyleyen komik bir abartı. “Morgen” böylece büyük sözlerle küçük ertelemeler arasındaki farkı gösteriyor: Hayat değişecek, ama şimdilik değil.

I «Morgen» av nederlandske Thomas Berge møter vi en person som stadig lover å begynne på nytt. Han skal bli edru, stå opp tidlig, leve sunnere og slutte å røyke. Men når noen spør når denne dagen kommer, svarer han: «Vraag het morgen of de dag erna» [Spør i morgen eller dagen etter]. Det morsomme og litt frustrerende er at han har «vandaag uitgewist» [visket ut i dag] som dato. I stedet skyver han alt videre til i morgen, dagen etter eller dagen etter der igjen.

Etter hvert blir løftene større: kanskje skal han gifte seg, bygge noe fint, bli gjeldfri og skrive klassikere. «De dag dat ik begin met een nieuw begin» [Dagen da jeg begynner på en ny begynnelse] høres nesten høytidelig ut, men sangen lar ham slippe unna igjen. Til slutt lurer han på om han er ferdig «over vijfentwintig uur» [om tjuefem timer], eller om det kanskje tar et helt år. «Morgen» gjør utsettelse til en vane man både ler av og kjenner igjen: Det perfekte tidspunktet kommer alltid senere.

Thomas Bergen ”Morgen” on hyväntuulinen laulu siitä, kuinka huominen sopii aina uuden elämän aloittamiseen, varsinkin kun tänään ei huvita. Kertoja luettelee lupauksia: jonain päivänä hän on selvin päin, nousee aikaisin, elää terveellisemmin eikä enää polta. Hän aikoo myös rakentaa jotain hienoa, päästä veloista, kirjoittaa klassikoita ja aloittaa alusta. Hollanninkielinen otsikko morgen tarkoittaa ”huomenna”.

Kun joku kysyy, milloin tämä suuri muutos tapahtuu, vastaus siirtyy jatkuvasti eteenpäin: ”Vraag het morgen of de dag erna” [Kysy huomenna tai sitä seuraavana päivänä]. Päivämäärä on jo pyyhitty pois kalenterista, joten lupaukselle ei tarvitse antaa tarkkaa aikaa. Lopussa selitykset muuttuvat yhä hauskemman epätoivoisiksi: ehkä huomenna, ehkä vuoden päästä, tai ehkä ”over vijfentwintig uur” [kahdenkymmenenviiden tunnin kuluttua]. Laulu nauraa lempeästi sille tutulle tavalle, jossa uusi alku on aina aivan nurkan takana, mutta ei koskaan tänään.

“Morgen” nīderlandiešu valodā nozīmē “rīt”, un Tomasa Berģes dziesma ar šo vārdu spēlējas ļoti asprātīgi. Dziedātājs sola, ka rīt būs diena, kad viņš būs skaidrā, celsies agri, dzīvos veselīgāk un vairs nesmēķēs. Taču, kad viņam jautā, kad tieši šī diena pienāks, viņš atbild: “Vraag het morgen of de dag erna” [pajautā rīt vai aizparīt]. Datums jau ir izdzēsts no šodienas, tāpēc solījums vienmēr atkāpjas vēl par vienu dienu. Tas ir smieklīgi, bet arī ļoti atpazīstami: jaunais sākums tiek apsolīts atkal un atkal, tikai nekad nav šodien.

Otrajā daļā sapņi kļūst lielāki. Viņš runā par laulībām, kaut kā skaista uzcelšanu, atbrīvošanos no parādiem, klasisku dziesmu rakstīšanu un “jauna sākuma” sākšanu. Tomēr arī šie mērķi paliek miglainajā nākotnē. Beigās atrunas kļūst pavisam absurdas: varbūt rīt, varbūt pēc divdesmit piecām stundām viss būs izdarīts. Tieši šī pārspīlēšana padara dziesmu tik jautru un mazliet sāpīgi patiesu. Tā māca arī noderīgu vārdu savienojumu: “de dag daarna” [diena pēc tam], kas šeit atkārtojas kā bezgalīga atlikšana.

Thomas Berge’i „Morgen” ehk „Homme” on lõbusalt aus laul kõigist neist lubadustest, mida inimene endale annab, aga alati natuke edasi lükkab. Laulja loetleb päeva, mil ta on kaine, tõuseb vara, elab tervislikumalt, ei suitseta enam ja on korralikult välja maganud. Kui temalt küsitakse, millal see päev saabub, vastab ta: „Vraag het morgen of de dag erna” [Küsi homme või ülehomme]. Kõige parem nali on selles, et ta on tänase kuupäeva lausa ära kustutanud: „De datum heb ik vandaag uitgewist” [Ma kustutasin tänase kuupäeva]. Nii pole vaja otsustada, kas muutus algab täna. Homme sobib alati.

Teises salmis lähevad plaanid veel suuremaks: kunagi abielluda, midagi ilusat üles ehitada, võlgadest vabaks saada, kirjutada klassikuid ja alustada täiesti uut algust. Aga ka need unistused jäävad määramata kuupäeva peale. Korduv „morgen” [homme] muutub peaaegu vabanduseks, mis töötab iga kord. Lõpus läheb edasilükkamine juba absurdseks: võib-olla homme, võib-olla aasta pärast või siis „over vijfentwintig uur” [kahekümne viie tunni pärast]. See ongi loo võlu: suured eluplaanid ja väga lihtne sõna „homme” põrkuvad kokku, kuni lubadus hakkab iseenda üle nalja tegema.

În „Morgen”, Thomas Berge vorbește cu umor despre toate schimbările pe care le va face... mâine. Naratorul promite că va fi treaz, sănătos, fără țigări și fără excese: „De dag dat ik sober was” [Ziua în care eram treaz] și „De dag dat ik niet meer rook” [Ziua în care nu mai fumez]. Problema este că, atunci când cineva îl întreabă când vine această zi, el răspunde: „Vraag het morgen of de dag erna” [Întreabă mâine sau a doua zi]. „Morgen” înseamnă „mâine”, iar refrenul transformă acest cuvânt într-o scuză care se tot mută înainte. E amuzant și foarte omenesc: data schimbării a fost ștearsă chiar astăzi.

Apoi promisiunile devin și mai mari: poate se va căsători, va construi ceva frumos, își va plăti datoriile, va scrie capodopere și va începe o viață nouă. Totul rămâne însă pentru „morgen”, „de dag daarna” [ziua de după aceea] sau chiar „over vijfentwintig uur” [peste douăzeci și cinci de ore]. Cântecul se joacă astfel cu diferența dintre planuri și acțiune: fiecare ideal sună bine, dar începutul este mereu amânat. Repetiția face promisiunea tot mai comică, până când „mâine” pare aproape o destinație în care naratorul nu ajunge niciodată.

En «Morgen», Thomas Berge juega con una palabra sencilla: morgen significa «mañana» en neerlandés. El narrador enumera todos los cambios que piensa hacer algún día: estar sobrio, levantarse temprano, vivir de forma más saludable, dejar de fumar y dormir bien. Pero cuando le preguntan cuándo llegará ese día, responde: «Vraag het morgen of de dag erna» [«Pregúntamelo mañana o al día siguiente»]. La gracia está en que cada promesa se aleja un poco más: mañana nunca termina de llegar.

La lista también crece: quizá algún día se case, construya algo hermoso, quede libre de deudas, escriba clásicos y empiece de nuevo. Sin embargo, dice que ha borrado la fecha de hoy, así que el cambio queda siempre aplazado. El final lleva la excusa hasta lo absurdo: «Misschien morgen nog» [«Quizá mañana todavía»] y «Of weer elk weer een jaar» [«O quizá dentro de otro año»]. Es una canción divertida y bastante directa sobre convertir el futuro en una promesa cómoda: todo ocurrirá mañana, o pasado mañana, o después de ese día.