Contagiosa znamená "nakažlivý". Je to zajímavé slovo, protože se obvykle používá pro nemoci, ale zde je použito v pozitivním smyslu.
Ligabue zpívá o svém starém příteli, který má "risata contagiosa" (nakažlivý smích). To znamená, že jeho smích je tak radostný a silný, že se snadno přenáší na ostatní a nutí je smát se s ním. Je to krásný způsob, jak popsat někoho, kdo přináší radost do života.
Znáš ten moment, kdy zabouchneš dveře a uvědomíš si, že klíče zůstaly uvnitř? Přesně to se stalo Ligabuemu v téhle pohodové rockové pecce. Namísto paniky ale přichází úleva. Zpěvák v refrénu hlásí: „Oggi ho perso le chiavi di casa, oggi resto qui fuori un po' con me“ (Dnes jsem ztratil klíče od domu, dnes zůstanu chvíli venku sám se sebou). Ztráta klíčů se pro něj stává perfektní výmluvou, proč na chvíli zpomalit, sednout si ven a neřešit každodenní shon.
Během toho nuceného čekání přeskakuje od jedné myšlenky ke druhé. Vzpomíná na unavené oči ve vlaku, na kamaráda s nakažlivým smíchem a klade si velké filozofické otázky jako „Dov'è il cartello che han messo fra il bene e il male?“ (Kde je ta cedule, kterou dali mezi dobro a zlo?). Líbí se mi, jak bez servítků odpálkuje všechny škarohlídy. Zpívá totiž „Si fotta chi non lo farà“ (Ať jde k čertu ten, kdo to neudělá) a dodává, že lidé, kteří tvrdí, že přesně vědí, jak všechno dopadne, mají jen vyhaslé oči („C'ha l'occhio spento“). Nakonec zjistí, že když zůstal zamčený venku, má konečně čas pozvat tě k sobě: „Oggi ho tempo, siediti qui con me“ (Dnes mám čas, sedni si sem ke mně).