Serenata znamená „serenáda“, tedy romantická píseň zazpívaná někomu, často večer nebo pod oknem. V textu se objevuje v římském nářečí ve frázi „fa' na serenata“ ve významu „udělej serenádu“ a odkazuje na romantickou tradici i na konkrétní atmosféru Říma.
„AMOR“ je noční vyznání člověka, který ví, že žije riskantně, ale nechce svou volbu vzít zpět. Říká: „Stanotte è per te“ [Dnešní noc je pro tebe] a dokonce připouští: „Se non tornerò domani, è lo stesso“ [Jestli se zítra nevrátím, je to stejné]. Je to schválně přehnané a trochu nebezpečné, jako by jediná noc mohla rozhodnout o všem. Přesto nechce, aby druhý plakal, a tvrdí, že všechno, co udělal, si vybral sám. Láska je tu silná jako na prvním rande: „mi fai sempre quell’effetto della prima sera“ [pořád na mě působíš jako první večer].
Do písně vstupuje Řím jako místo bezpečí i poslední zastávka: „Abbracciami Roma“ [Obejmi mě, Říme]. Trastevere je římská čtvrť a představa, že tam za úsvitu zazpívá serenádu, dává dramatické noci docela něžný detail. Italské „fa’ na serenata“ je hovorové římské vyjádření pro „udělej serenádu“. Vypravěč se ptá, co z něj zůstane, když všechno „mand[o] in fumo“ [pošlu do kouře, tedy všechno zničím], a co bude, když už nebude mít místo, kde by bezpečně usnul. Slovo „amor“ znamená „lásko“ a na konci zní jako prosba, aby ho ten druhý nechal vrátit se domů.