Tarkenee je sloveso, které znamená, že je dostatečně teplo, nebo že se dá vydržet zima. Je to zajímavé slovo, protože se často používá v hovorové finštině a má specifický význam spojený s finským klimatem.
V kontextu písně, kde se zpívá o tom, jak je v Suomi (Finsku) zima a tma, fráze "kyllä täällä tarkenee" (ano, tady je dostatečně teplo / tady se to dá vydržet) funguje jako ironický, ale zároveň odolný postoj k drsným podmínkám. Je to výraz finské sisu – houževnatosti a schopnosti přežít i v nepříznivých podmínkách.
„Tarkenee“ znamená něco jako „dá se to vydržet“ nebo „je tu dost teplo“. A přesně tak funguje refrén: kolem je zima, tma, hádky sousedů, smrad ze staré pizzy a práce až nad hlavu, ale vypravěč pořád tvrdí: „Kyllä täällä tarkenee“ [Tady se to dá vydržet]. Obraz Finska je schválně nepohodlný a trochu absurdní: lyže občas podkluzují, mladí popíjejí a on si zvyká na to, že „Valoisuus on loppunu pimeytee“ [Světlo skončilo ve tmě]. Přesto z tratě neslézá. Tahle tvrdohlavost je na celé písni skvělá.
Vypravěč si vyslechl, že je blázen, a lidé ho považují za podivína, jenže „pleksit“ [brýle] se mu nezamlží při každé maličkosti. Přiznává, že není zrovna „fresh“ [svěží nebo ve formě], nosí sluneční brýle a jede jakoby ve zpomaleném filmu, ale z toho všeho se nehroutí. Když se věci začnou vyjasňovat, ostatním blednou tváře, zatímco on zůstává stát a opakuje, že se tu dá vydržet. Ke konci do toho vstoupí i rodiče: přemýšlí, co by na jeho život řekla matka a co by ještě chtěl slyšet od otce. Je to vtipné, unavené a lehce drzé: svět kolem může být úplně na nic, ale on má pořád dost tvrdosti na to, aby se zeptal: „Tarkeneeks tääl?“ [Dá se to tu vydržet?]