Raíz znamená „kořen“, tedy část rostliny ukrytou v zemi, která ji drží a vyživuje. V písni je použito metaforicky: zpěvačka říká, že milovaného člověka nosí v sobě až „do kořenů“, takže je hluboce zakořeněný v její paměti a identitě.
Mexická zpěvačka Natalia Lafourcade v téhle skladbě mluví o tom, jak si v sobě nosíme lidi a vzpomínky, i když jdeme dál životem. Začíná putováním přes řeky a pralesy, kde si z hloubi srdce vytahuje trny: „Cada día sigo sacando espinas de lo profundo del corazón“ (Každý den si dál vytahuji trny z hloubi srdce). V noci pak zapaluje sny, aby jejich posvátným kouřem očistila minulost. Obraz šedého mraku na obloze nebo jména napsaného do písku ukazuje, že vzpomínka na dotyčného člověka nezmizí, ať už vyleze na jakýkoliv kopec.
Celé to stojí na jedné silné myšlence: „Yo te llevo dentro hasta la raíz“ (Nesu tě v sobě až ke kořenům). Doslova říká, že i kdyby dál rostla, schovala se za horu nebo našla pole plné cukrové třtiny, dotyčný zůstává uvnitř. Oslovuje ho „mi rayo de luna“ (můj měsíční paprsku) a vysvětluje, že všechny nejisté chvíle na cestě vytvořily tkáň přímo pod její kůží („este tejido que ando cargando bajo la piel“). Právě tam toho člověka chrání a drží, takže prostě není možnost, že by někdy opravdu odešel.