Ofileam pochází od slovesa a ofili, což znamená „vadnout“ nebo „chřadnout“. Je to silné slovo, které se v běžných písních často nevyskytuje.
VIrina Rimes ho používá k vyjádření hluboké emocionální bolesti a zanedbání. Zpívá: „Tu n-ai observat că mă ofileam“ (Nevšiml sis, že jsem vadla), což metaforicky popisuje, jak se cítila, že její duch a vztah chřadnou kvůli nedostatku pozornosti a lásky. Je to velmi emotivní a zapamatovatelné slovo.
Moldavsko-rumunská zpěvačka Irina Rimes v téhle popové pecce servíruje rozchod bez jakýchkoliv příkras. Hned na začátku hází bývalému partnerovi do tváře jasný zákaz: Nu mă căuta (Nehledej mě). Celý text stojí na hořkém zjištění, že její protějšek byl tak slepý, až si vůbec nevšiml, že vztah dávno umřel. Výstižně mu vzkazuje Am plecat de mult dar tu n-ai văzut (Odešla jsem už dávno, ale tys to neviděl) a dodává mă ofileam (chřadla jsem, doslova: vadla jsem jako kytka). Zpívá o tom, jak byla sražená na dno, v textu doslova ai dat cu mine de pământ (mrštil jsi se mnou o zem), a to ne jednou, ale hned dvakrát. Po tom všem už zkrátka odmítá dál ronit slzy.
V refrénu se pak vrací naléhavá otázka celého tracku: Ce s-a întâmplat cu noi? (Co se to s námi stalo?). Irina personifikuje čas, který v jejích očích pláče v dešti (Timpul plânge, îl simt în ploi) a bolí tak moc, že už jí nezbyly žádné slzy na čekání u okna (nu mai am lacrimi să te-aștept la geam). Začátek vztahu sice nezapomněla, jenže s odstupem času už působí naprosto cize a nereálně (atât de neadevărat – tak nepravdivě). Žádný návrat se nekoná, na záchranu je prostě pozdě: Nu mai poți să faci nimic, e prea târziu (Už nemůžeš dělat nic, je příliš pozdě).