Learn Polish With Agnieszka Chylińska with these 23 Song Recommendations (Full Translations Included!)

Ready for a powerful rock anthem? "Winna," which means Guilty in Polish, is a fiery song by the iconic artist Agnieszka Chylińska. In this track, she confronts the world's judgment head-on. She sings about being seen as the troublemaker, the one who is always screaming, offending people, and being "naughty and sinful." She plays the part of the villain that everyone loves to watch.

But there's a twist! She reveals that this behavior happens when she becomes "more human than you would like." Instead of apologizing, she defiantly embraces the label, repeating the powerful chorus: "Nie jest źle / Jestem winna" (It's not bad / I am guilty). It's a bold declaration of self-acceptance, a message that it's okay to be flawed and imperfect, even if it makes others uncomfortable. She's taking back control of her own story, and she's proud to be exactly who she is.

Agnieszka Chylińska laul „Winna“ tähendab pealkirja järgi „Süüdi“ või „Süüdlane“, naissoost vormis. Laulu mina-tegelane kirjeldab ennast kui seda „pildilt“ pärit naist, „kes karjub“ ja „naerab pidevalt kellegi üle“. Ta tunnistab otse: „Znów kogoś gryzę“ [Hammustan jälle kedagi] ja „Kogoś obrażam“ [Solvan kedagi]. See on meelega liialdatud, veidi ulakas enesekirjeldus: ta on „Niegrzeczna i grzeszna“ [Pahandav ja patune].

Kõige teravam mõte tuleb refräänis: „Nie jest źle, jestem winna“ [Pole hullu, olen süüdi]. Ta ei palu end vabaks mõista, vaid võtab selle sildi endale ja kordab: „Zawsze będę winna“ [Olen alati süüdi]. Samal ajal palub ta teisel inimesel oma südametunnistust rahustada ja uudishimu toita. Ta lubab olla talle meelelahutuseks, päästjaks või isegi hävitajaks. Kui ta muutub „zbyt ludzka“ [liiga inimlikuks], näeb teine temas iseennast. Nii pöörab laul süüdistuse tagasi: võib-olla polegi probleem ainult selles lärmakas ja solvavas naises, vaid ka inimeses, kes teda imetleb, hukka mõistab või temalt sellist rolli ootab.

U pjesmi „Winna” poljska umjetnica Agnieszka Chylińska govori iz perspektive žene koju drugi stalno proglašavaju krivom. Ona je „ta z obrazka” [ona sa slike], ona „co krzyczy” [koja viče] i „co ciągle sobie drwi” [koja se stalno ruga]. Priznaje da nekoga opet grize i vrijeđa, a sebe naziva „niegrzeczna i grzeszna” [nevaljala i grešna]. Zvuči kao da joj je dosta tuđih osuda, pa ih prihvaća s drskim osmijehom: „Jestem winna” [Kriva sam].

Najzanimljiviji je obrat u refrenu. Iako stalno ponavlja „Zawsze będę winna” [Uvijek ću biti kriva], istodobno kaže „Nie jest źle, dobrze jest” [Nije loše, dobro je]. Kad postane „zbyt ludzka niż byś tego chciał” [previše ljudska za tvoj ukus], druga osoba odjednom prepoznaje da je i sama takva. Zato pjeva „Ukój swe sumienie, nakarm swą ciekawość” [Umiri svoju savjest, nahrani svoju znatiželju] i traži da joj dopusti da zabavlja, spašava, pa čak i ubije tuđu dosadu ili iluzije. Tekst je namjerno pretjeran i pomalo opasan, a riječ „winna” [kriva] pretvara u prkosnu etiketu koju ona sama bira.

I «Winna» av den polske artisten Agnieszka Chylińska møter vi en kvinne som blir fremstilt som bråkete, frekk og skyldig: «Jestem winna» [Jeg er skyldig]. Hun beskriver seg selv som «ta co krzyczy» [hun som roper], «ta co ciągle sobie drwi» [hun som hele tiden gjør narr] og «niegrzeczna i grzeszna» [ulydig og syndig]. Det høres nesten ut som en karikatur, men teksten snur bildet når hun sier at hun blir «zbyt ludzka» [for menneskelig]. Da oppdager den andre personen at han selv er lik henne. Skylden blir altså både en anklage og en rolle hun nekter å flykte fra.

Refrengene er herlig tørre: «Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest» [Det er ikke ille, jeg er skyldig, det går bra]. Hun tilbyr seg å roe samvittigheten hans og mate nysgjerrigheten hans. Samtidig vil hun få lov til å underholde ham, frelse ham og til slutt «zabić cię» [drepe deg]. Det er med vilje voldsomt og teatralsk. «Winna» betyr «skyldig» i hunkjønn, og når hun gjentar «Zawsze będę winna» [Jeg vil alltid være skyldig], høres det ut som en frekk erklæring: Hvis du allerede har bestemt deg for at jeg er problemet, kan jeg like gjerne eie rollen.

Agnieszka Chylińska tu mluví jako žena, kterou ostatní už předem zařadili do role „té špatné“. „Winna“ znamená „vinná“, tedy ženský tvar slova „guilty“. Hned na začátku se představuje jako „ta z obrázku“, „ta, co křičí“ a „ta, co se pořád vysmívá“. Přiznává také: „Znów kogoś gryzę, kogoś obrażam“ [Zase někoho koušu, někoho urážím]. Je to schválně přehnané a trochu drzé, jako by přijímala všechny nálepky, které jí někdo nalepil: „Niegrzeczna i grzeszna“ [Zlobivá a hříšná].

Nejzajímavější obrat přichází v části „Bo kiedy tylko staję się zbyt ludzka niż byś tego chciał“ [Protože jakmile se stanu příliš lidskou, víc, než bys chtěl]. Když ukáže něco skutečného a lidského, druhý člověk v ní najednou uvidí sám sebe. Proto se stále vrací refrén: „Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest, zawsze będę winna“ [Není to špatné, jsem vinná, je to v pořádku, vždycky budu vinná]. Zní to jako výsměch obviňování i jako vlastní rozhodnutí neprosit o odpuštění. Dokonce nabízí, že může posluchači „uklidnit svědomí“, nakrmit jeho zvědavost, bavit ho, spasit ho, nebo ho nakonec zabít. Je to ostrá, teatrální hra s obrazem nebezpečné ženy, která se odmítá zmenšit jen proto, aby se ostatní cítili pohodlně.

În „Winna”, Agnieszka Chylińska vorbește prin vocea unei femei pe care ceilalți au transformat-o într-un personaj de privit și judecat: „To ta z obrazka” [Ea este cea din imagine], „To ta co krzyczy” [Ea este cea care țipă]. Ea recunoaște că mușcă metaforic, jignește și este „Niegrzeczna i grzeszna” [obraznică și păcătoasă]. Tonul este sfidător, cu un umor negru: dacă publicul vrea o femeie perfect controlată, ea preferă să apară așa cum este, chiar și atunci când devine prea omenească.

Refrenul repetă ca o declarație de putere: „Jestem winna” [Sunt vinovată], apoi „Zawsze będę winna” [Voi fi mereu vinovată]. În poloneză, winna este forma feminină a lui „vinovată”, iar repetarea o face să sune aproape ca o etichetă pe care personajul o poartă intenționat. Ea îi spune celuilalt să-și liniștească „conștiința” și să-și hrănească „curiozitatea”, oferindu-i dreptul să o privească pentru divertisment, mântuire sau chiar distrugere: „Mogła ciebie bawić, mogła ciebie zbawić, mogła w końcu zabić cię” [Să te pot distra, să te pot salva, să te pot ucide în cele din urmă]. Este o imagine exagerată și foarte teatrală, dar mesajul rămâne clar: dacă tot vei fi găsită vinovată, atunci ea va spune acest lucru cu voce tare și fără să ceară iertare.

Agnieszka Chylińska, atlikėja iš Lenkijos, dainoje „Winna“ („Kalta“) kalba moters balsu, kuris atsisako būti patogus ar nepriekaištingas. Ji išvardija, kaip ją mato kiti: „To ta z obrazka“ [„Tai ta iš paveikslėlio“], „To ta co krzyczy“ [„Tai ta, kuri rėkia“], „Ta co ciągle sobie drwi“ [„Ta, kuri nuolat tyčiojasi“]. Ji kandžiojasi, įžeidinėja, yra „niegrzeczna i grzeszna“ [„nemandagi ir nuodėminga“]. Šis apibūdinimas skamba ironiškai, tarsi kaltinimai būtų tapę jos viešu vaidmeniu.

Priegiesmyje ji tą etiketę priima beveik su šypsena: „Nie jest źle, jestem winna“ [„Nieko blogo, aš kalta“], „Dobrze jest, zawsze będę winna“ [„Viskas gerai, visada būsiu kalta“]. Tačiau dainoje slypi ir kitas smūgis: kai ji tampa „zbyt ludzka“ [„per daug žmogiška“], kitas žmogus pamato, kad pats yra toks pat. Ji ragina tą žmogų nuraminti sąžinę, pamaitinti smalsumą ir suteikti jai teisę linksminti, išgelbėti ar net sunaikinti jį. Tai tyčia perdėtas, provokuojantis kalbėjimas apie kaltę, teisimą ir norą būti matomai tokiai, kokia esi, net jei kitiems tai nepatogu.

В „Winna“ Агнешка Хилянска говори през образа на жена, която всички вече са си обяснили: „To ta z obrazka“ [Това е онази от картинката]. Тя е „ta co krzyczy“ [онази, която крещи], подиграва се, хапе хората и ги обижда. Думата „winna“ означава „виновна“ в женски род, а припевът я повтаря с почти нахална усмивка: „Jestem winna“ [Виновна съм] и „Zawsze będę winna“ [Винаги ще съм виновна]. Вместо да се оправдава, героинята приема етикета и го превръща в свой щит: „Nie jest źle“ [Не е зле], „Dobrze jest“ [Добре е].

Най-интересният обрат идва, когато тя стане „zbyt ludzka“ [прекалено човешка], повече, отколкото другият би искал. Тогава обвинението вече не изглежда едностранно: „Jesteś tak jak…“ [Ти си същият като…]. Тя предлага да успокои чуждата съвест, да нахрани любопитството и да получи правото да забавлява, да спасява или дори „zabić cię“ [да те убие]. Това звучи нарочно преувеличено и малко опасно, като игра с ролята на лошото момиче. Песента оставя усещането за човек, който отказва да бъде удобен, мил и напълно обясним, дори когато заради това винаги ще бъде обявяван за виновен.

„Winna“ znamená po poľsky „vinná“, teda žena, ktorá je na vine. Agnieszka Chylińska tu hovorí hlasom ženy, ktorú ostatní poznajú ako provokatívnu a nepríjemnú: „To ta z obrazka“ [To je tá z obrázka], „To ta co krzyczy“ [To je tá, ktorá kričí]. Priznáva, že niekoho uhryzne, urazí a vysmieva sa mu. Slová „Niegrzeczna i grzeszna“ [Nevychovaná a hriešna] znejú prehnane, skoro ako drzá prezývka, ktorú si sama nasadí.

Najsilnejší moment prichádza v refréne: „Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest, zawsze będę winna“ [Nie je to zlé, som vinná, je to v poriadku, vždy budem vinná]. Neprosí o odpustenie. Skôr prijíma, že ju budú stále obviňovať, a obracia túto nálepku na vlastnú výhodu. Keď sa stane „zbyt ludzka“ [príliš ľudskou], teda keď ukáže viac ľudskosti, než od nej niekto chce, zrazu v druhom človeku vidí podobnosť so sebou. Potom ho vyzýva: „Ukój swe sumienie, nakarm swą ciekawość“ [Upokoj svoje svedomie, nakŕm svoju zvedavosť]. Môže ho zabávať, zachrániť alebo dokonca zabiť, čo je zámerne poriadne ostré prehnanie. Pieseň sa tak hrá s obrazom ženy, ktorú všetci radi sledujú, súdia a označujú za vinnú, zatiaľ čo ona túto rolu prijíma s chladným úsmevom.

En «Winna», Agnieszka Chylińska presenta a una mujer convertida en personaje público: «To ta z obrazka» [Es la de la imagen]. También es «ta co krzyczy» [la que grita], la que se burla y admite, sin pedir permiso, «Znów kogoś gryzę, kogoś obrażam» [Otra vez muerdo a alguien, insulto a alguien]. La letra juega con la imagen de una mujer «Niegrzeczna i grzeszna» [maleducada y pecadora], como si los demás ya hubieran decidido quién es ella.

Lo más divertido y provocador llega en el estribillo: «Jestem winna» [Soy culpable], seguido de «Zawsze będę winna» [Siempre seré culpable]. La palabra winna está en femenino, así que la cantante adopta esa etiqueta y la repite con calma: «Nie jest źle, dobrze jest» [No está mal, está bien]. Luego pide que la dejen cumplir cualquier papel: «Mogła ciebie bawić, mogła ciebie zbawić, mogła w końcu zabić cię» [Pudiera entretenerte, salvarte y, al final, matarte]. Es una exageración deliberada y bastante mordaz. Cuando deja de actuar como el público espera y se vuelve «zbyt ludzka» [demasiado humana], ese público descubre que se parece a ella. La canción convierte la acusación en una especie de lema: si van a culparla de todo, ella misma lo dirá primero.

U pesmi „Winna“ Agnieszka Chylińska govori iz ugla žene koju drugi već unapred vide kao „krivca“. Ona je „ta z obrazka“ [ona sa slike], ona koja viče, ismeva druge i „znów kogoś gryzę“ [opet nekoga grizem]. Ovde „grizem“ zvuči kao slikovit, pomalo drzak način da kaže da nekoga napada ili vređa, što potvrđuje sledeći stih: „Kogoś obrażam“ [nekoga vređam]. Reči „Niegrzeczna i grzeszna“ [nevaljala i grešna] namerno su preterane, skoro zabavne, kao da pevačica prihvata etiketu koju su joj drugi zalepili.

Najzanimljiviji preokret dolazi u stihu „Bo kiedy tylko staję się zbyt ludzka niż byś tego chciał“ [jer čim postanem više ljudska nego što bi ti želeo]. Kada pokaže ljudsku stranu, slušaocu se odjednom otkriva da je i on „taki jak“ [takav kao]. Zato refren ponavlja: „Jestem winna“ [kriva sam] i „Zawsze będę winna“ [uvek ću biti kriva]. To ne zvuči kao izvinjenje, već kao hladno prihvatanje tuđe presude. U drugoj strofi ona se obraća tom drugom direktno: „Ukój swe sumienie“ [umiri svoju savest], „Nakarm swą ciekawość“ [nahrani svoju radoznalost]. Nudi mu da ga zabavlja, spase, pa čak i „zabić cię“ [ubije te], što je namerno teatralna i prilično mračna pretnja. Pesma tako pravi zanimljiv lik: ženu koju publika želi da osuđuje, dok joj ona poručuje da će svoju „krivicu“ nositi pod sopstvenim uslovima.

Το «Winna» σημαίνει «Ένοχη» στα πολωνικά, σε θηλυκό γένος. Η τραγουδίστρια μιλά σαν μια γυναίκα που όλοι έχουν ήδη βάλει σε έναν ρόλο: «η κοπέλα από την εικόνα», αυτή που φωνάζει, κοροϊδεύει, δαγκώνει και προσβάλλει. Η περιγραφή είναι επίτηδες υπερβολική και λίγο σαρκαστική: «Niegrzeczna i grzeszna» σημαίνει «άτακτη και αμαρτωλή». Όμως πίσω από αυτή την προκλητική περσόνα υπάρχει κάτι πολύ ανθρώπινο. Όταν γίνεται «zbyt ludzka», δηλαδή «υπερβολικά ανθρώπινη για τα γούστα σου», ο άλλος βλέπει πως είναι κι εκείνος σαν αυτήν.

Το ρεφρέν παίζει έξυπνα με την κατηγορία: «Δεν είναι κακό, είμαι ένοχη, καλά είναι, πάντα θα είμαι ένοχη». Δεν ζητά να την αθωώσουν. Αντίθετα, λέει στον άλλον να «ηρεμήσει τη συνείδησή του» και να ταΐσει την περιέργειά του, δίνοντάς της το δικαίωμα να τον διασκεδάσει, να τον σώσει ή ακόμη και να τον σκοτώσει. Το «σκοτώσει» ακούγεται θεατρικό και ακραίο, σαν μέρος μιας επικίνδυνης παράστασης. Η δύναμη του τραγουδιού βρίσκεται σε αυτή την ανατροπή: η «ένοχη» μορφή δεν είναι μόνο αντικείμενο κρίσης, αλλά αναγκάζει τον θεατή να κοιτάξει τον εαυτό του.

»Winna« pomeni »kriva« oziroma »ona, ki je kriva«. V pesmi Agnieszka Chylińska govori v podobi ženske, ki jo drugi že vnaprej vidijo kot težavno: »To ta z obrazka« [To je tista s slike], »To ta co krzyczy« [To je tista, ki kriči], »Ta co ciągle sobie drwi« [Tista, ki se nenehno posmehuje]. Prizna tudi: »Znów kogoś gryzę, kogoś obrażam« [Spet koga ugriznem, koga užalim]. Beseda gryzę dobesedno pomeni »grizem«, tukaj pa zveni kot pretirana, hudomušno napadalna podoba nekoga, ki zna druge spraviti ob živce. Niegrzeczna i grzeszna pomeni »nepridna in grešna«, zato je njen opis hkrati drzen in nekoliko teatralen.

Najbolj zanimiv preobrat pride v vrsticah »Bo kiedy tylko staje się zbyt ludzka niż byś tego chciał« [Kajti takoj, ko postane preveč človeška, bolj, kot bi si želel], nato pa: »Wtedy oto widzisz, że jesteś tak jak« [Takrat vidiš, da si tudi ti tak]. Ko pokaže svojo človeško plat, se razkrije, da tudi oseba, ki jo obsoja, ni nič boljša. Refren je skoraj cinično miren: »Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest, zawsze będę winna« [Ni slabo, kriva sem, dobro je, vedno bom kriva]. Kot da je sprejela vlogo grešnice, ki ji jo drugi nenehno pripisujejo. V drugi kitici jih izzove še bolj neposredno: »Ukój swe sumienie, nakarm swą ciekawość« [Pomiri svojo vest, nahrani svojo radovednost]. Ponudi se kot nekdo, ki jih lahko zabava, odreši ali celo »zabić cię« [te ubije]. To je namerno pretirano, skoraj črnohumorno: pevka se ne prosi za odobravanje, ampak se poigrava s podobo nevarne, neukrotljive in vendar povsem človeške osebe.

In ‘Winna’ speelt Agnieszka Chylińska met het beeld van een vrouw die door anderen al in een hokje is gezet: “To ta z obrazka” [Dat is die van het plaatje] en “Ta co krzyczy” [Diegene die schreeuwt]. Ze wordt afgeschilderd als iemand die spot, mensen bijt of beledigt, en tegelijk “Niegrzeczna i grzeszna” [Ongehoorzaam en zondig] is. Dat klinkt overdreven, bijna als een karikatuur. Maar zodra ze “zbyt ludzka” [te menselijk] wordt, blijkt de ander zelf net zo te zijn. De beschuldiging draait dus terug naar degene die haar bekijkt.

De refreinzin is heerlijk brutaal: “Jestem winna” [Ik ben schuldig], gevolgd door “Dobrze jest” [Het is goed]. Het vrouwelijke woord winna betekent letterlijk “schuldig” of “de schuldige”, en “Zawsze będę winna” [Ik zal altijd schuldig zijn] klinkt alsof ze die rol weigert te ontkennen. Daarna daagt ze haar publiek uit: “Ukój swe sumienie” [Stel je geweten gerust] en “Nakarm swą ciekawość” [Voed je nieuwsgierigheid]. Ze biedt aan te vermaken, te redden en zelfs te vernietigen. Dat is bewust groot en een beetje gemeen gezegd. Het lied laat haar niet netjes om vergeving vragen. Ze neemt het etiket ‘de schuldige’ over en maakt er haar eigen wapen van.

Em “Winna”, Agnieszka Chylińska apresenta uma narradora que parece presa à própria reputação: “To ta z obrazka” [“É aquela da imagem”], “Ta co krzyczy” [“Aquela que grita”], alguém que zomba, morde e ofende. Ela se chama de “Niegrzeczna i grzeszna” [“Malcriada e pecadora”], com uma ironia bem afiada. O refrão repete “Jestem winna” [“Sou culpada”] e “Zawsze będę winna” [“Sempre serei culpada”], como se ela aceitasse esse papel e, ao mesmo tempo, desafiasse quem insiste em julgá-la.

A virada mais interessante aparece quando ela diz: “Bo kiedy tylko staje się zbyt ludzka niż byś tego chciał” [“Porque, assim que fico humana demais para o que você gostaria”]. Nesse momento, a acusação volta para o ouvinte: “Jesteś tak jak” [“Você é igual a...”], deixando a frase suspensa. Depois, ela pede que a outra pessoa acalme a consciência e alimente a curiosidade, enquanto lhe dá permissão para “bawić” [“entreter”], “zbawić” [“salvar”] ou até “zabić cię” [“matar você”]. É uma provocação teatral e exagerada: a narradora aceita ser a culpada da história, mas lembra que quem a observa também tem seus próprios impulsos e julgamentos.

В «Winna» Агнешка Хылыньска говорит голосом женщины, которую уже назначили виноватой. Само название означает «виновна» в женском роде. Героиня словно узнаёт себя на чужой картинке: «To ta z obrazka» [«Это та, что на картинке»]. Она кричит, насмехается, «gryzę» [«кусаю»] людей и оскорбляет их. Образ нарочно резкий и немного хулиганский: «Niegrzeczna i grzeszna» [«Непослушная и грешная»]. Но за этой маской появляется человек. Когда она становится «zbyt ludzka» [«слишком человеческой»] для собеседника, тот вдруг узнаёт в ней самого себя.

Припев звучит почти как вызывающий ответ обвинителю: «Nie jest źle, jestem winna» [«Ничего страшного, я виновна»]. Она не просит снять с неё вину и повторяет: «Zawsze będę winna» [«Я всегда буду виновна»]. А затем предлагает публике всё, чего та, кажется, ждёт: «Daj mi prawo abym mogła ciebie bawić» [«Дай мне право развлекать тебя»], «mogła ciebie zbawić» [«могла спасти тебя»], а потом даже «mogła w końcu zabić cię» [«могла наконец убить тебя»]. Это звучит намеренно чрезмерно: одна и та же героиня становится развлечением, спасительницей и угрозой. Песня играет с ролью «плохой девочки» и спрашивает, что случится, если зрителю вдруг покажут не удобный образ, а живого, несовершенного человека.

Agnieszka Chylińska’nın “Winna” şarkısında anlatıcı, insanların onu nasıl gördüğünü alaycı bir özgüvenle sıralıyor: “Winna” [Suçlu] ve “To ta z obrazka” [Resimdeki o]. Ardından “To ta co krzyczy” [Bağıran o] ve “Ta co ciągle sobie drwi” [Sürekli dalga geçen o] diyerek asi, kışkırtıcı bir karakter çiziyor. “Znów kogoś gryzę, kogoś obrażam” [Yine birini ısırıyorum, birine hakaret ediyorum] sözleri gerçek bir ısırmadan çok, sert ve saldırgan davranış imgesi kuruyor. “Niegrzeczna i grzeszna” [Yaramaz ve günahkâr] ise kendini bilerek abartılı bir suçlu portresine dönüştürüyor.

Şarkının en akılda kalan fikri şu: Anlatıcı, başkalarının istediği kadar “insan” olmadığında kabul ediliyor, fakat “Bo kiedy tylko staje się zbyt ludzka niż byś tego chciał” [Çünkü ne zaman istediğinden fazla insan olursa] işler değişiyor. Nakarattaki “Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest, zawsze będę winna” [Kötü değil, suçluyum, iyi, her zaman suçlu olacağım] sözleri bu etiketi reddetmek yerine onunla oynuyor. “Ukój swe sumienie” [Vicdanını rahatlat] ve “Nakarm swą ciekawość” [Merakını besle] derken dinleyiciyi de işin içine çekiyor; hatta “Mogła ciebie bawić, mogła ciebie zbawić, mogła w końcu zabić cię” [Seni eğlendirebilir, seni kurtarabilir, sonunda seni öldürebilirdim] diyerek eğlence, kurtuluş ve tehdit arasında bilinçli olarak aşırı bir sıçrama yapıyor. Bu yüzden “Winna”, suçluluk itirafından çok, üzerine yapıştırılan “suçlu” etiketini sahneye çıkarıp onunla dalga geçen sert bir şarkı gibi duruyor.

A „Winna” cím jelentése: „Bűnös”, nőnemű alakban. A dal beszélője egy olyan női alakot mutat meg, akit mások egyszerűen a képe alapján ítélnek meg: „To ta z obrazka” [Ő az a lány a képről]. Ő az, „co krzyczy” [aki kiabál], gúnyolódik, megharap valakit vagy megsért valakit. A „Niegrzeczna i grzeszna” [Szemtelen és bűnös] kifejezés szándékosan túlzó és csípős, mintha a külvilág minden rosszat rá akarna olvasni.

A dal legjobb trükkje, hogy a „bűnös” szerepét a beszélő szinte büszkén elfogadja: „Jestem winna” [Bűnös vagyok], majd hozzáteszi: „Dobrze jest” [Így jó]. Szerinte akkor lesz igazán kényelmetlen a helyzet, amikor „staje się zbyt ludzka” [túl emberivé válik], vagyis amikor már nem könnyű egy egyszerű, botrányos figuraként kezelni. Ezután felajánlja, hogy megnyugtatja a másik lelkiismeretét, kielégíti a kíváncsiságát, szórakoztatja, megmenti, sőt akár „zabić cię” [megölhet téged] is. Ez nyilvánvalóan színpadias, fenyegető túlzás, és éppen ettől játékos a dal: a beszélő minden vádat magára vesz, miközben azt sugallja, hogy a vádló sem olyan ártatlan, mint gondolja.

Agnieszka Chylińskan ”Winna” on terävä ja leikkisän uhmakas laulu ihmisestä, joka kieltäytyy olemasta kilttiä muiden toiveiden mukaan. Kertoja esittelee itsensä melkein pilakuvana: ”To ta z obrazka” [”Se on se kuvasta”], ”To ta co krzyczy” [”Se, joka huutaa”] ja ”Ta co ciągle sobie drwi” [”Se, joka pilkkaa jatkuvasti”]. Hän myöntää purevansa ja loukkaavansa ihmisiä, ja kutsuu itseään sekä tuhmaksi että syntiseksi. Säkeistöissä on tahallista liioittelua, joka tekee hahmosta yhtä aikaa ärsyttävän ja huvittavan.

Kertosäkeen ”Nie jest źle, jestem winna” [”Ei se haittaa, olen syyllinen”] kääntää syyllisyyden melkein voitonmerkiksi. Sana winna tarkoittaa tässä ”syyllistä”, mutta se on myös kappaleen nimi ja toistuva rooli, johon kertoja suostuu: ”Zawsze będę winna” [”Tulen aina olemaan syyllinen”]. Hän pyytää kuulijaa rauhoittamaan omantuntonsa ja ruokkimaan uteliaisuutensa. Sitten hän lupaa viihdyttää, pelastaa ja lopulta jopa tappaa tämän. Aivan liikaa, tietenkin, ja juuri siksi kiinnostavasti: kun hänestä tulee ”zbyt ludzka” [”liian inhimillinen”] kuulijan mielestä, kuulija huomaa olevansa hänen kaltaisensa. Laulu kysyy, kuka oikeastaan tuomitsee kenet.

Agnieszka Chylińska dziesmā “Winna” jeb “Vainīga” spēlējas ar publisku tēlu, kurā sieviete vienmēr tiek nostādīta apsūdzētās lomā. Viņa ir “ta z obrazka” [tā no bildītes], tā, “co krzyczy” [kura kliedz] un “ciągle sobie drwi” [nemitīgi ņirgājas]. Viņa atzīst, ka atkal kādu “gryzę” [kožu] un apvainoju, turklāt ir “niegrzeczna i grzeszna” [nepaklausīga un grēcīga]. Šie vārdi skan pārspīlēti un mazliet izaicinoši, it kā dziesmas varone pati būtu paņēmusi visas apsūdzības un padarījusi tās par savu spēku.

Dziesmas centrā ir atkārtotais refrēns: “Nie jest źle, jestem winna, dobrze jest, zawsze będę winna” [Nav slikti, es esmu vainīga, viss ir labi, es vienmēr būšu vainīga]. Taču teksts kļūst interesantāks brīdī, kad viņa saka: “Bo kiedy tylko staję się zbyt ludzka niż byś tego chciał” [jo tiklīdz es kļūstu pārāk cilvēcīga, vairāk, nekā tu vēlētos]. Tad apsūdzētājs pats tiek atmaskots kā līdzīgs viņai. Viņa piedāvā skatītājam nomierināt sirdsapziņu un pabarot ziņkāri, ļaujot viņai izklaidēt, izglābt vai pat “zabić cię” [nogalināt tevi]. Tas ir ass, teatrāls teksts par prasību būt ērtai lomai, kamēr viņa pati saka: vainīga? Labi, lai tā arī paliek.

In „Winna“ spricht eine Frau, die von außen auf ein Bild festgelegt wird: „To ta z obrazka“ [Das ist die aus dem Bild]. Sie gilt als die, „co krzyczy“ [die schreit], ständig spottet, andere beißt und beleidigt. Die Wörter „niegrzeczna i grzeszna“ [ungezogen und sündig] klingen dabei absichtlich frech und übertrieben. Sie nimmt das Urteil über sich selbst an und macht daraus einen Refrain: „Jestem winna“ [Ich bin schuldig]. Gleich danach folgt jedoch: „Dobrze jest“ [Es ist gut]. Schuld wird hier nicht als Niederlage präsentiert, sondern fast wie eine Rolle, die sie selbstbewusst trägt.

Besonders spannend ist die Zeile „kiedy tylko staje się zbyt ludzka“ [sobald sie zu menschlich wird]. Offenbar darf das Gegenüber sie lieber als Figur, Unterhaltung oder Fantasie sehen, nicht als echten Menschen mit unangenehmen Seiten. Sie fordert dieses Gegenüber sogar auf: „Ukój swe sumienie, nakarm swą ciekawość“ [Beruhige dein Gewissen, füttere deine Neugier]. Dann bietet sie sich zugleich zum Unterhalten, Retten und sogar zum Töten an. Das ist bewusst drastisch und ein bisschen bissig: Die Sängerin spielt mit der Erwartung, dass sie immer „winna“ sein soll, und wiederholt das Wort so lange, bis der Vorwurf fast seine Macht verliert.

Dans « Winna », Agnieszka Chylińska joue le rôle d’une femme que les autres ont déjà classée dans la case de la coupable. Elle se décrit comme « To ta z obrazka » [c’est celle de l’image], « ta co krzyczy » [celle qui crie], puis enchaîne les provocations : « Znów kogoś gryzę, kogoś obrażam » [je mords encore quelqu’un, j’insulte quelqu’un]. Le mot winna signifie « coupable » au féminin. Et au lieu de s’en excuser, elle le répète avec un calme presque moqueur : « Nie jest źle, jestem winna » [ce n’est pas grave, je suis coupable].

Le cœur du morceau arrive quand elle devient « zbyt ludzka » [trop humaine] pour son interlocuteur. À ce moment-là, son image de femme provocante ne suffit plus à le rassurer : il découvre qu’il lui ressemble. Elle lui propose alors de « ukoić swe sumienie » [apaiser sa conscience] et de « nakarmić swą ciekawość » [nourrir sa curiosité], en lui donnant le droit de la divertir, de le sauver, ou même de le tuer. C’est volontairement excessif, presque théâtral. La répétition de « Zawsze będę winna » [je serai toujours coupable] transforme l’accusation en défi : si les autres veulent une coupable, elle accepte ce rôle, mais selon ses propres règles.

I ”Winna” presenterar Agnieszka Chylińska en kvinna som andra redan har bestämt sig för att döma. Hon är ”ta z obrazka” [hon från bilden], ”ta co krzyczy” [hon som skriker] och någon som ständigt hånar andra. Hon erkänner också att hon biter och förolämpar människor och kallar sig själv ”niegrzeczna i grzeszna” [olydig och syndig]. Det finns något både fräckt och nästan komiskt i hur hon tar på sig rollen som den skyldiga.

Refrängen är låtens trotsiga kärna: ”Nie jest źle, jestem winna” [Det är inte så illa, jag är skyldig]. Ordet ”winna” är den feminina formen av ”skyldig”, så titeln låter som en etikett hon vägrar skämmas för. Hon ber den andra personen att lugna sitt samvete och mata sin nyfikenhet, samtidigt som hon säger: ”Daj mi prawo abym mogła ciebie bawić, mogła ciebie zbawić, mogła w końcu zabić cię” [Ge mig rätten att underhålla dig, rädda dig och till slut döda dig]. Det är medvetet överdrivet och hårt. När hon blir ”zbyt ludzka” [för mänsklig] för den andra personens smak, avslöjas att den personen själv är likadan. Därför återkommer hon till samma svar: hon är alltid den skyldiga, och det är helt okej.